Nejdůležitější je si uvědomit, pro jaké dítě budete pokojíček budovat. Záleží, zda jde o chlapce nebo o dívku.
A především věkové určení naší cílové skupiny. Student nemůže mít v pokojíčku autodráhu a koberec se silnicemi. Snad na žádnou jinou místnost v celém domě ani bytě nejsou kladeny tak velké nároky. Vlastní pokoj potřebují děti doopravdy až zhruba od třetího roku života.
Pokoj pro předškoláka by měl být prostorný, dítě potřebuje dostatek volného místa na podlaze pro své hry.
Ptejte se své ratolesti na jeho názor, jaký by chtěl pokoj?
Pozor na přílišnou dětskou výzdobu, za chvíli by se za ní mohlo dítě stydět. A tady už byste měli pořídit hodiny. Děti školou povinné stále potřebují místo na hraní, ale i pracovní kout. Kupte němého sluhu, ať není oblečení po celém pokoji. Pubescent si už svůj pokoj přebudovává sám, hlavně nekritizujte a nezakazujte. Barva na zdech ovlivňuje náladu dětí. V nevhodně vymalovaném pokoji může být zdánlivě neklidné a mrzuté. Žlutou barvou nic nepokazíte, pro uklidnění se doporučují i světle modrá, růžová nebo zelená.